Internetový obchod s velkým výběrem zboží z Indie

10. ledna 2007
Pozdrav z Nového Dillí všem navštěvníkům stránek Govinda butiku
posílají Rodasí deví dásí a Níla Madhava dás.
Rádi bychom se s vámi alespoň v krátkosti podělili o naše zážitky a postřehy z našich cest.

hlavní budova ISKCON pohled na chrámovou budovu po setmění
Hlavní budova ISKCON, Hare Krišna chrámu v Novém Dillí
a pohled na chrámovou budovu po setmění


Pohled z chrámové budovy na město Dilí
Pohled z chrámové budovy na město Dilí

8. ledna
V noci jsme přiletěli do Nového Dillí, bylo 10 stupňů Celsia. Na letišti nás čekal dlouholetý přítel V.K. Parashar, který je hlavním manažerem Govinda restaurace v Novém Dillí. Díky tomu jsme byli ušetřeni shánění taxi, dohadování se o cenu, atd.
Jeden z dětských zimních modelů V tuto dobu je v Indii zimní období. Což znamená, že teplota se pohybuje přes noc kolem 4-10 stupňů celsia, přes den 15-20 stupňů (v severní části Indie). Nevýhoda zimy v Indii je, že se nezahřejete ani v místnosti. Kvůli jednomu měsíci se v Indii nevyplatí zavést ústřední topení či kotle na vytápění. Proto máte chlad venku i vevnitř.
Samozřejmě Indové používají v zimě topení - elektrická. Což ovšem kvůli velké frekventovanosti způsobuje časté vypadávání elektřiny. Takže nemáte ani teplo, ani teplou vodu. Ale nechci zde psát žádné odstrašující příběhy.
Zima v severní části Indie se dá přežít! Potřebujete teplé oblečení, boty a vhodné ubytování.
Co můžete na ulicích Dillí pozorovat během zimy?
Menší počet žebráků a lidí žijících na ulici. Můžete vidět různé zimní modely, jako např. - čepice, šála, svetr, žabky a bosé nohy, další z modelů je opak - botasky, kalhoty, triko, občas šála přes hlavu. Většinou je k vidění první model dokonce i u dětí. Mají čepici, dva svetry, holčičky sukni, pod ní kalhoty, ale jdou třeba úplně bosy, nebo bez ponožek v žabičkách. Jsou prostě otužilí.

13. ledna
Máme za sebou první nákupy. Mohu je charakterizovat jako úspěšné. Nakoupili jsme první sárí, kolem sta krásných a velice kvalitních. Zrovna přivezli nové zboží z jižní Indie, která je známá pro svá krásná, kvalitní sárí. Jihoindická sárí jsou vyrobena z kvalitní bavlny, hedvábí a viskózy. Jsou známá pro svou eleganci a specifickou kombinaci barev. Osobně se přiznám, že jihoindická sárí patří k mým nejoblíbenějším. Nakoupili jsme pro vás všechny výše uvedené materiály! Také jsme dnes objevili oblíbené kanýrové sukně. Minulý rok jsme jich nepřivezli tolik a velice rychle se prodaly, nemohli jsme uspokojit vaši poptávku. Doufám, že jsme letos nakoupili dostatečné množství.

15. ledna
Dostatečně nadýchaní výfukových plynů z každodenního cestování motorikšou po Dillí přinášíme další zprávy. Cestování po Dillí je jeden ze samostatných zážitků. Už jen pro velké vzdálenosti - většinou cestujeme kolem třiceti až čtyřiceti minut. Delší vzdálenosti jsou padesát minut, vše motorikšou - max. rychlost 45 km/h, z kopce 55 km/h.

Cestující na šlapací rikše Přeplněná motorová rikša
"Cestující na šlapací rikše" a "Přeplněná motorová rikša"
Silnice v Dillí jsou většinou třiproudové, ale někdy až šestiproudé. Auta, motorky a rikši máte kolem sebe ze všech stran a vězte, že emisní kontrola v Indii neexistuje (ostatně ani technická).
Dobrodružství začíná již při zastavování rikš a domlouvání ceny a místa, kam chcete jet. Díky tomu, že je rikša vlastně otevřená, můžete sledovat celé dění během cesty. I když v zimě je cestování rikšou mírně odříkavé - hrozí vám pěkné ofouknutí v průvanu.

řidička naší autorikši řidička naší autorikši
"Řidička naší autorikši"
Dnes jsme nakoupili ohromné množství bindi (nalepovacích ozdob na čelo pro ženy) a spoustu tetování a nalepovacích doplňků pro ženy. Snad nám muži zatím odpustí, brzy nakoupíme jistě něco i pro ně!

Posvátné místo - Kusum sarovar
Posvátné místo Kusum sarovar

18. - 29. ledna Vrindavan
Vrindavan je místo, kde před více než pětitisíci lety vyjevil Krišna své dětské zábavy. Dodnes jsou ve Vrindavanu a okolí tato místa, chrámy, lesíky a jezírka.
Vrindavan byl původně les - van, během Krišnovy přítomnosti se z lesa Vrindavan stala vesnice. Vrindavan je vzdálen od Dillí asi 150 kilometrů ve státu Uttarprades. Dnes je Vrindavan velký jako město a stále se rozrůstá díky turismu. Přesto si stále Vrindavan zachovává svou "vesnickou náladu", která je velmi příjemná. Mezi obyvatele Vrindavanu se počítají samozřejmě krávy, o které je ve Vrindavanu na rozdíl od "zbytku Indie" pěkně postaráno.

bílé vrindávanské kravičky
Bílé vrindávanské kravičky

A věřte, že to nejsou obyčejné krávy. Dalšími obyvateli Vrindavanu jsou také všudepřítomné opice, papoušci, veverky s třemi černými pruhy na zádech, psy a prasata.

roztomilý opičí uličník pravé indické prasátko
Roztomilý opičí uličník a pravé indické prasátko

Ve Vrindavanu je pět tisíc chramů! Je to svaté místo, nepožíva se tam alkohol, nejí se tam maso a nikde tyto produkty ani nekoupíte.
Teď trochu popíši náš pobyt ve Vrindavanu.
Když jsme přijeli (18.ledna), bylo stále dost chladno večer a hlavně ráno. Přes den bylo příjemné teplo, ovšem ve svetru.

23. ledna byl Vasanta pancami, což je první jarní den. Toto ráno jsem myslela že "umrznu". Ovšem tři dny po Vasanta pancami se začalo oteplovat. Občas jsme byli v krátkém rukávu, ráno už bylo také snesitelnější a navečer už bylo také mnohem tepleji.
Vrindavan se stává stále více modernizovanější, takže různé asramy a "hotely" mají již bojlery na teplou vodu! Což je v zimě opravdu velmi nápomocné. Co je pro me opravdu výzva, když je mi zima, mám husí kůži a musím se sprchovat studenou vodou. Abych vám vysvětlila, jak to v Indii chodí s vodou. Všechny domy se v Indii staví s placatou střechou, kde se suší prádlo. Na střeše je umístěn ohromný barel (od 500 - 2000 litrů), kam se pumpuje voda čerpadlem. Protože ta voda vlastně stojí venku, tak má venkovní teplotu. Což znamená v zimě kolem 5-10 stupňů a v létě se vám pěkně ohřeje. Takže, když nemáte bojler a další vymoženosti, v zimě se sprchujete ledovou a v létě horkou vodou (obojí jsem zažila).
Právě v tuto dobu je druhá sezóna úrody. Jsou tu momentálně baklažány (4,- Kč za kilo!), dýně, rajčata, cukety, špenát, okra.... Když to jen vidíte, chce se vám vařit z tak kvalitní zeleniny. Nemusíte použít příliš koření, protože všechna zelenina má svou specifickou chuť - nic umělého, na co jsme zvyklí na západě.

každodenní prodej čerstvé zeleniny na tržišti vesnická dívka
Každodenní prodej čerstvé zeleniny na tržišti, vesnická dívka

Samozřejmě, že náš pobyt využíváme duchovně, ale máme tu i své povinnosti, takže každý den nakupujeme. Hlavně zboží do "Devocionálního koutku", oblečení pro oddané - sárí, čolí, spodničky, dhótí, kurty, čadary, japa pytlíky.......
Zatím se loučíme. Další pobyt následuje opět v Dillí.

božstva v chrámu v Dillí
Síta, Ráma, Lakšman, Hanumán - božstva v chrámu v Dillí

28. ledna - 4. února
V těchto dnech jsme opět v Dillí. Plně se věnujeme nákupům. Jsme ubytováni v chrámu, kde jsou pokoje pro hosty (první foto nahoře). Je velmi nápomocné, že můžeme bydlet přímo v chrámu, protože můžeme lehce spojit naše duchovní aktivity s našimi povinnostmi. Ráno se účastníme chrámového programu, který začíná stejně jako v našem chrámu v Praze ve 4.30 hod. Kolem osmé hodiny jdeme do našeho pokoje odpočineme si, já vyperu prádlo, společně ho pověsíme a v 9.30 je v chrámu snídaně. Kolem jedenácté vyrazíme na nákupy.

nákupy nákupy

Nakoupili jsme úplně nové zboží - dámské kabelky na každodenní nošení, moderní, pěkné a účelné.
Koupili jsme úplně nový artikl, který jsme ještě v Govinda butiku nikdy neměli! Ale nebudu předem prozrazovat, co to je.
Máme také novou zásobu přehozů přes postele, nakoupili jsme k nim také polštáře, které budou k prodeji i samostatně.
Počasí přes den je velmi příjemné, celkově se oteplilo, chodíme bez ponožek, ale ještě uneseme svetr i přes den.

4. - 9. února
Dnes přijela skupinka oddaných z Čech. Přijeli na každoroční festival v Mayapuru - Západní Bengálsko, oblast Navadvip.
Na tento festival se sjíždí oddaní z celého světa a společně oslavují příchod nejmilostivější inkarnace Krišny, která se zjevila v 15tém století, aby rozdávala lásku k Bohu všem bez rozdílu, dokonce i těm, kteří ji nechtějí!! Není to nikdo jiný než Zlatý Avatar, Sri Caitanja Mahaprabhu, který se právě zjevil v Navadvipu. Tento festival potom pokračuje ve Vrindavanu, kam se oddaní dopravují většinou vlakem - 30 hodin cesty.
Brzy ráno jsme oddané přivítali v chrámu v Dillí.
Zítra 5.2. společně odjíždíme na krátkou navštěvu Džaipuru - stat Rajasthan. Jedeme tam hlavně za jedním účelem, spatřit Božstva, která nechal vyrobit Krišnův pravnuk Vajranabha a která jsou dodnes uctívaná v Džaipuru.
Dokážete si to představit, Krišnovy podoby vyrobené přesně podle popisu osoby, která ho osobně spatřila (Uttara, matka maharadze Pariksita). Podoby vyrobené před pěti tisíci lety!

Zatím se loučíme a ozveme se z Džaipuru!

Růžové město Džaipur Růžový palác v Džaipuru
Růžové město Džaipur a Růžový palác v Džaipuru

největší stříbrné nádoby na vodu       největší stříbrné nádoby na vodu
Největší stříbrné nádoby na vodu.
Když jel Maharádža Džai Singh navštívit anglickou královnu, nechal vyrobit tyto nádoby a naplnit vodou z Gangy, aby po celý svůj pobyt na západě mohl vodu z Gangy používat na pití, vaření, koupání.


Džaipur je naše (mého manžela a moje) velmi oblíbené místo. Vetšinou tam jezdíme na 4 dny, hned na začátku našeho pobytu v Indii, abychom se aklimatizovali, trochu relaxovali a samozřejmě i něco nakoupili pro butik. Během pobytu v Džaipuru navštívíme chrámy, kde se uctívají Božstva - podoby Krišny, která jsou pro naši duchovní posloupnost důležitá.

Božstva Rádha - Govindy Chrám Rádha - Govindy
Božstva Rádha - Govindy, instalovaná Kršnovým pravnukem Vadžranábhou před pětitisíci lety a Chrám Rádha - Govindy, nejznámější a nejvyhledávanější chrám v Džaipuru, součást královského paláce

Jak jsem se již zmiňovala, hlavní chrám a Božstvo v Džaipuru je Radha - Govinda, dále jsou v Džaipuru božstva Radha - Gopinath, která jsou "stejně stará", jako Radha - Govinda (pět tisíc let!). Další významná božstva v Džaipuru jsou Radha - Damodara, která osobně vyrobil Rúpa Goswami a daroval je Jívovi Goswamimu - velcí učenci a oddaní Pána Krišny, společníci Srí Caitanji Mahaprabhua (v 16tém století) - více o těchto osobnostech se dozvíte v knize Zlatý Avatar, vydané naším nakladatelstvím BBT.

chrám Rádha - Gopinátha Božstva Rádha - Gopinátha
Chrám Rádha - Gopinátha a Božstva Rádha - Gopinátha, instalovaná Kršnovým pravnukem Vadžranábhou před pětitisíci lety
Rodasí v živém hovoru před chrámem
Rodasí v živém hovoru před chrámem


Tentokrát jsme do Džaipuru cestovali společně s oddanými z Čech. Navštívili jsme všechny zmiňované chrámy, oddaní si prohlédli také kulturní památky Džaipuru - palác Máharadže Jai Singha, muzeum, Dzantar - Mantar, což byla astrologická pozorovatelna.

Džaipur Obzervatoř Jantar-Mantar
Džaipur, pohledem z věžě z královské obzervatoře - Jantar-Mantar vidíte část obzervatoře, královský palác, a Jantarovou pevnost (Amber ford). Obzervatoř Jantar-Mantar.

Společně jsme strávili v Džaipuru tři plné dny. My jsme stihli ještě nakoupit krásné Radžastánské náhrdelníky a náušnice, které jsou oblíbené v našem butiku. Letos jsme nakoupili opravdu velké množství, takže slibuji, že pribydou i v naší internetové nabídce! Nakoupili jsme také radžastanské sukně a halenky pro holčičky.
Počasí v Džaipuru je vždy lepší než v Dillí. Dillí si díky svému smogu drží speciální mikroklima, takže vypadá, že je pod mrakem, i když všude jinde je slunce. V Radžastanu je celkově tepleji, protože Radžastan je asi ze 70% poušť (omlouvám se, pokud je to chyba, je to jen můj odhad). Radžastan je hornatý, má krásnou krajinu a vždy jsou tam vetší povětrnostní podmínky ve srovnání s jinými místy. Proto často vidíte, jak lidé (nejen děti) pouští draky. Indové jsou jako děti, rádi si hrají a věnuji se nenaročné zábavě.

náš hotel pohled z terasy našeho hotelu
Náš hotel a pohled z terasy našeho hotelu

stolování na terase
Stolování na terase

9. února jsme společně všichni sedli na vlak a vrátili se do Dillí ( 6 hodin cesty vlakem). Oddaní přesedli na další vlak, který je odvezl do Kalkaty a my jsme zůstali v Dillí, abychom pokračovali v naší nákupní misi.
Počasí v Džaipuru bylo opravdu příjemné - začínající indické jaro. Zato počasí v Dillí, které nás čekalo bylo pokračování zimy! Pršelo a opět se ochladilo. Pršelo dalších pět dní. Všichni říkali, že jsou to poslední ohlasy zimy. Já jsem si velmi přála, aby tyto poslední ohlasy zimy skončily co nejdříve. Chodit po rozbahněných tržištích v dešti, večer promoklí sednout do autorikši a v průvanu cestovat minimálně půl hodiny, není opravdu nic příjemného. Nicméně jsme to museli tři dny podstoupit.
Další dny pršelo až na večer, takže nákupy jsme zvládli dříve než začalo pršet. Tentokrát jsme v Dillí nakupovali osm dní velmi intenzívně. sárí, sárí, sárí... Musím přiznat, že jsme překvapili sami sebe co se týče úsilí, tak i v množství. Ale začínali jsme být pěkně unavení, přispělo k tomu ještě to počasí. Mě osobně už bolelo celé tělo, těžko se mi vstávalo, ale na odpočinek nebyl čas. Museli jsme stihnout nakoupit vše v daném termínu. Nakoupili jsme spoustu košil pro muže, pánské kalhoty, dámské halenky, trička, šaty, šátky, peněženčičky, parfémy, stojánky na tyčinky, svíčky, dárkové zboží.....
Jedna z věcí, která je na nakupování v Indii nepříjemná a velmi zdržující je, že si vše musíte důkladně prohlédnout! Takže když jsem kupovala padesát kabelek, musela jsem každou prohlédnout jak je ušitá, jestli nemá díru, nepáře se, není špinavá..... A takhle je to se vším, což výrazně zpomaluje celé nakupování. Když k tomu ještě přičtete ''rychlost'' Indů, nemůžete se potom divit, že nákupy trvají měsíc a půl. Radím dobře všem, kteří se poprvé chystají do Indie - nechte v Evropě pojmy ''spěch, rychlost, termín'' to v Indii nefunguje!

18.února
Konečně jsme skončili nákupy v Dillí a mohli jsme opustit toto město plné smogu. Šťastní a unavení jsme odjížděli z Dillí dvěmi velkými auty po střechu naplněnými našim zbožím a mířili jsme do posvátného Vrindávanu.
Vrindávan nás přivítal příjemným jarním počasím plným slunce, což bylo opravdu příjemné a slibné!
Na cestách s nákupy Ve Vrindávanu jsme strávili dalších sedm dní, pět dní jsme ještě nakupovali a vyřizovali export našeho zboží. Díky slunci jsme měli i v závěru našeho nákupního maratonu ješte nějakou energii a dobrou náladu.
Poslední dva a půl dne jsme si vyhradili pro duchovní aktivity. Jeden den jsme obešli všechny nejdůležitější chrámy ve Vrindávanu, další den jsme obešli kopec Govardhan (Govardhan parikrama), který je velmi hluboce spjat s Krišnou a Jeho zábavami. Govardhan parikram, neboli obcházení kopce. Govardhan je jedna z mých nejobíbenějších aktivit ve Vrindávanu. Trasa je kolem 28 kilometrů, většinou trvá celý podnik devět hodin, protože se cestou zastavuje na různých místech, kde Krišna prováděl své zábavy. Kolem Govardhanu je dodnes tak neuvěřitelná atmosféra a krásná místa! Největší duchovní prospěch získáte když jdete pěšky a boso. Možná to někomu přijde příliš, ale věřte, že Govardhan vám vaše úsilí mnohonásobně vrátí!
Poslední den jsme šli k řece Jamuně a navštívili chrámy, které jsou v její blízkosti. Na úplný závěr jsme navštívili Gošalu - což by se dalo přeložit jako kravín a vše co k tomu patří. Tuto Gošalu postavili a spravují oddaní z Iskconu, Hare Krišna chrámu ve Vrindávanu. Je tam třista krav a spoustu opic okolo! Pokud chcete udělat něco extra pro obyvatelky Gošaly, můžete zakoupit balíček s šesti velkými koulemi - místní specialitka pro kravičky! Cena není vysoká - pouze pět korun českých a jak se říká v Čechách, za málo peněz hodně muziky. Jakmile kravičky vidí známé pytlíky začne kravské ragby! Začnou se tlačit a natahovat čumáky, do toho musíte hlídat opice, které stále čekají na svou příležitost! A aby jste uspokojili dav, chodíte pro nové a nové pytlíčky....
Náš čas v Indii pro tentokrát vypršel. Splnili jsme své povinnosti, načerpali duchovní inspiraci a tak unavení, ale šťastní opouštíme zemi, kde nic není nemožné!

běžný provoz všední ulice
běžný provoz ... a všední ulice ...

Přátelé, Níla Mádhava dás a Kišorí Rádhá Dáte si džus? Jedno z lepších elektrických vedení
Přátelé, Níla Mádhava dás a Kišorí Rádhá. Dáte si džus? Jedno z lepších elektrických vedení.

Co mám v Indii ráda:
- vaření, pokaždé když vidím na tržišti zeleninu, chce se mi vařit. Vaření v Indii je opravdová radost. Nakoupíte krásnou, čerstvou zeleninu, která má svou původní chuť. Jeden nákup zeleniny pro dvě osoby z kterého uvaříte oběd i večeři vás vyjde na 15,- až 25,- korun!
- V Indii si ženy mohou opravdu užít své ''ženskosti''. Jsou tržiště kde se prodávají jen náramky, bindi, spony a jehlice do vlasů, sárí, pandžábí, látky....... Indické ženy stále nakupují látky a nechávají si šít všechno možné, nejčastěji pandžábí na míru.
- Co je v Indii také příjemné, že se můžete léčit ajurvédskou medicínou, která je běžně dostupná v lékárnách. Nemusíte si ničit tělo chemií a jen ''utlumovat problém''. Když máte štěstí a narazíte ještě na ajurvédského lékaře, potom je úspěch zaručen. (mám osobní zkušenosti).
- Etiketa - je velice jemnohmotná a v lepší společnosti se snadno dopustíte ''přešlapu'' aniž by jste si to uvědomili. V Indii je jasně dáno jak se chovat ke starším, nadřízeným, stejně starým, mladším, podřízeným, žena k muži, muž k ženě, děti k rodičům..... Je to věda a v Indii lidé mezi sebou poznají kdo z jaké rodiny pochází podle chování, mluvy a dokonce podle tělesných rysů! Třeba žena, která může vypadat opravdu jako indka, dokonce mluví velice dobře lokálním jazykem, pokud byla vychována na západě, je prozrazena svým chováním. Západní pochopení etikety není tak rozsáhlé (možná je zapomenuté) a tak si člověk občas připadá jako ''křovák'' ve městě.
- Smysl pro humor. Indové jsou velice bystrý národ, jsou chytří a pohotoví (pokud to potřebují).

Co mě v Indii stále udivuje:
- Dále mě udivuje smysl pro estetiku. Když indové připravují výzdobu na slavnost, nebo dělají park, cokoliv, vždy mě překvapí jejich důmyslnost a cit pro krásu. Což můžeme vidět také na oblečení, jak překrásné vzory, detaily a barvy dokáží dát dohromady.
- V Indii je všechno z extrému do extrému, buď je něco úplně fantastické, nebo je to úplně nemožné.

Co v Indii nemám ráda:
- hlavní věc, že země s tak bohatou kulturou, historií a filozofií se dnes upíná k ''pokroku'' a inspirací je Amerika. Indové sami zapomínají na svou kulturu, snaží se ''žít moderně''. Výsledek je někdy smutný. Například lidé, kteří přišli z vesnic sebou přinesou vše, takže i krávu. Ale co s krávou v domě, tak se toulá po silnicích a ulicích, žvýká plastikové tašky, na smetišti společně se psy hledá zbytky..... Co opravdu nemám v Indii ráda, když vidím tento obraz. Kráva je v Indii posvátné zvíře a nezabíjejí ji, ale není tohle horší? Nechat krávu uprostřed velkoměsta žvýkat odpadky..... Samozřejmě vše co tu popisuji, se nevztahuje na celou Indii, musíme si uvědomit velikost Indie a její zalidněnost. Popisuji, co se dá na ulicích měst spatřit.
- Nemám ráda špínu, kterou indové sami vytvářejí. šmakuje Nemají vůbec žádný smysl pro šetření energie - elektrika, voda, na každou věc dostanete plastikovou tašku. Koupíte si v jednom obchodě tři sárí a každé bude v jedné tašce! Které pak vidíte všude po ulicích vyhozené, neexistují odpadkové koše! Odpadkový koš je ulice, dokážete si představit, jak to musí vypadat. Některá místa v Dillí jsou opravdu hodně, hodně zajímavá. A proč to je takhle? Zapoměli a nejsou vychováváni svou kulturou. Snaží se být něco, co není jejich přirozenost (znovu opakuji, ne všichni!)


Přesto všechno navštívit Indii je velice dobrá zkušenost je to země neomezených možností.
Jak sami Indové říkají : v Indii není nic nemožné!
<>